Hazardní hryFinance › Je nákup akcií hazardem?

Je nákup akcií hazardem?

Ti, co obchodují na burze, bývají někdy označovány za gamblery a nákup akcií je přirovnáván k návštěvě kasina. Někdy tato tvrzení opravdu nemusí být daleko od pravdy. Avšak jako vždy platí, když dva dělají totéž, není to totéž. Za jakých podmínek je nákup akcií rozumnou investicí, a kdy je možné jej považovat za hazard?

Hazardní hra je založena na náhodě – zde naleznete podrobnou definici hazardní hry, kritéria, která z nich považujeme za nejdůležitější, vymezení sázkové hry dle českého loterijního zákona a možné praktické rozpory.

Některé hry, jako třeba poker, mohou mírou náhodnosti vs. dovednosti, připomínat investování na burze. To, že je někdo schopen dlouhodobě vyhrávat/vydělávat, není jen dílem náhody – s důrazem na slovo „dlouhodobě“, protože štěstí (podle někoho nezasloužené) může mít i naprostý hlupák.

Před následující kapitoly až po závěrečnou rekapitulaci byste si mohli doplnit větu „Nákup akcií je OK, když…“.

Víte, co děláte, do čeho jdete

Obecně je vhodné investovat do něčeho, o čem alespoň něco víte, máte alespoň základní povědomí. Je dobré být připraven, mít určité povědomí, i kdyby za vás většinu věcí měl vyřizovat finanční či jiný poradce (nebo snad právě proto?).

Doporučit lze klasické knihy Security Analysis (Analýza cenných papírů) nebo The Intelligent Investor (Inteligentní investor) od Benjamina Grahama, učitele dnes asi nejúspěšnějšího investora Warrena Buffetta; knihy jsou přeloženy. Z českých autorů je možné doporučit knihu Pavla Kohouta Investiční strategie pro třetí tisíciletí.

Investujete jen to, co si můžete dovolit ztratit

Nikdo nerad prohrává či ztrácí, to platí i o burze, nákupu akcií. Je ale třeba počítat s tím, především v kratším období (1 – 5 let), že ceny akcií mohou kolísat nebo že se firmy, do kterých investujete, mohou dostat do potíží, eventuelně zkrachovat.

Neměli byste investovat své celoživotní úspory nebo prostředky připravené na jiné věci nebo jinak ohrožovat svou existenci. Obecně se doporučuje mít rezervu 6 až 12násobek měsíčního příjmu, třeba pro případ ztráty zaměstnání nebo na různé nepředvídatelné výdaje.

Co se týká rozdělení investice do investičních tříd (akcie, dluhopisy, spořicí účty, drahé kovy atd.), podle situace na trhu mít v akciích min. 25 % a max. 75 % prostředků, zbytek ve státních dluhopisech a jiných konzervativnějších nástrojích (Graham) – termínované a spořicí účty, penzijní spoření (se státním příspěvkem a daňovou úlevou), životní pojištění.

Ti, co se obávají krachu systému (téměř všechny vyspělé země světa jsou nesmírně zadluženy) a vysoké inflace či přímo hyperinflace, mohou investovat do (nejlépe fyzického) zlata. Podíl zlata by neměl překročit 5 až 10 % majetku, protože zlato nepřináší dividendu, ani úrok.

„Hlavně neproděláte…“, nepanikaříte

„Hlavně neprodělejte,“ takto kdysi na otázku „Co by měl investor dělat?“ odpověděl Warren Buffett. Prodáte-li se ztrátou (snížíte-li hodnotu vašeho portfolia), třeba v panice, bude těžší dále rozšiřovat kapitál, což je cílem investování.

U akcií je třeba počítat s tím, že jejich tržní cena může poklesnout, avšak dokud svou pozici neuzavřete (neprodáte akcie), můžete se třeba těšit aspoň z dividendy a počkat, až cena akcií zase vyroste. Na druhou stranu mohou nastat situace, kdy se firma ocitne v problémech, a kdy není vhodné tvrdošíjně trvat na držbě akcií a raději se s nimi rozloučit.

Diverzifikujete, aneb nevsázíte vše na jednu kartu

Často omílané přísloví „nedávej všechna vejce do jednoho košíku“ platí. Můžete sice vše vsadit na jednu společnost a někteří lidé tak skutečně zbohatli, ale spíše než o bezpečnou investici jde skutečně o sázku na jednu kartu.

Tady se už nabízí analogie s hazardem. Máte-li 100 Kč, můžete si 100krát vsadit 1 Kč, nebo 1krát 100 Kč. Druhý způsob je ovšem mnohem riskantnější. Připomíná to také zásadu či strategické vedení hry známé z pokeru, tzv. bankroll management (správu vkladu do hry).

Je-li hráč dobrý, tj. dosahuje-li dlouhodobé ziskovosti z hraní pokeru – měřené pomocí ROI (Return On Investment) – je zbytečné, aby riskoval celý vklad najednou v jedné hře, nýbrž je pro něj mnohem vhodnější vklad rozdělit do více her a mít tak šanci své soupeře přehrát.

Diverzifikaci lze provádět podle několika hledisek, především geograficky (americké, japonské, evropské, české akcie), podle odvětví (energetika, potravinářský průmysl a zemědělství, bankovnictví), podle velikosti firmy (velké i malé firmy), podle zralosti firmy, resp. podle toho, zdali vyplácejí dividendu či reinvestují zisky do růstu firmy (tzv. dividendové a růstové akcie) atd.

Ve vlastním portfoliu můžete mít dle doporučení 8 až 10 firem, případně můžete investovat do indexových fondů, čímž investujete poměrně do všech firem, které tvoří daný index – v USA jsou to Dow Jones Industrial Average – DJI, který obsahuje 30 nejvýznamnějších amerických firem, širší index S&P500, technologický index Nasdaq, v Evropě jsou to třeba britský FTSE, německý DAX či český PX (Prague Exchange – Pražská burza).

Průměrujete nákupní cenu

Průměrování nákupní ceny akcie (angl. dollar cost averaging) můžeme označit za určitou časovou diverzifikaci. Opět je mnohem riskantnější vzít všechny peníze a najednou za ně pořídit akcie. Tržní ceny akcií kolísají. Může se stát, že nakoupíte dobře, ale rovněž může nastat opačný případ, že nakoupíte draho.

Opatrnější je rozdělit peníze určené na nákup akcií do několika částí a nakupovat postupně v určitých časových intervalech. Jsou-li akcie momentálně levné, nakoupíte jich více (nakoupíte hodně ks levných akcií), jsou-li akcie naopak drahé, nakoupíte jich za stejnou částku méně (nakoupíte málo ks drahých akcií).

Praxe ukazuje, že tato strategie v průměru přináší lepší výsledky, a že lze lépe překonávat či dokonce využít propady na burze (než když jste zainvestování najednou a pak sledujete propad tržní ceny vašeho portfolia).

Investujete na delší období

Akcie jsou investice na delší období, tj. alespoň na pět či více let. V delším období je riziko propadu tržní ceny potlačováno. O akciích se tvrdí, že v dlouhém období rostou. Například na serveru moneychimp.com je kalkulátor, který umožňuje spočítat průměrné tempo růstu amerického indexu S&P500 (500 nejvýznamnějších amerických firem) od 1. 1. 1871 do 31. 12. 2013 (lze nastavit libovolné období).

Podle kalkulátoru (cit. 2014-02-11) byl průměrný (aritmetický průměr) výnos 10,75 % (8,55 % po úpravě o inflaci), přesnější výnos, měřený na základě geometrického průměru, byl 9,07 % (6,86 % s inflací) se směrodatnou odchylkou 18,78 % (18,68 %). Při tomto tempu růstu by $1 investovaný na počátku roku 1871 vynesl $247 564 ($13 281 po očištění o inflaci). Vypočtené výnosy zahrnují i dividendy.

Průměrný roční výnos vypočtený z výnosů za více let se rovněž nazývá průměrný anualizovaný výnos investice (příklad, vysvětlení).

Průměrný dlouhodobý výnos z akcií je kladný, a to je hlavní rozdíl mezi investicí a hazardem, kde je dlouhodobý očekávaný výsledek hráče (v drtivé většině případů) záporný.

Riziko výkyvu výnosnosti měří směrodatná odchylka. Přináší-li akcie průměrný nominální výnos (měřeno geometrickým průměrem; nominální = bez zohlednění inflace, reálný = se zohledněním inflace) 9,07 % a směrodatná odchylka je 18,78 %, pak s 68procentní pravděpodobností se výnos může pohybovat v intervalu <9,07 – 18,78; 9,07 + 18,07>, tedy -9,71 % až +27,85 %.

S asi 95procentní pravděpodobností se výnos může lišit o plus/mínus dvě směrodatná odchylky – více viz rozptyl (směrodatná odchylka je druhou odmocninou z rozptylu), pravidlo 3-SIGMA (tři směrodatné odchylky) nebo viz podrobně vysvětlený příklad na tzv. varianci u pokeru, který řeší stejný problém možných odchylek od dlouhodobé ziskovosti hráče.

V historii však existují období, kdy byste mohli (ale nemuseli) mít smůlu. Řeší to třeba externí článek Opravdu akcie dlouhodobě vydělávají? na myego.cz. Nebere ale v úvahu dividendy. Zato upozorňuje na některé reklamní triky a zjednodušení, jak se vás finanční poradci mohou snažit nalákat do akcií, rozebírá třeba „stabilizační“ úlohu centrálních bank aj.

Obdobím velkých akciových propadů téměř vždy předcházela období velké euforie, levně dostupných peněz a nákupu akcií na dluh. Nepoučení laici mají tendenci akcie nakupovat, když jsou na vrcholu a prodávat (v panice), když jsou akcie na dně. Rostoucí ceny akcií považují za známku bezpečí a klesající ceny za známku nebezpečí. Přitom je to právě naopak: příliš rostoucí ceny by investora měly znervózňovat a klesající ceny by měl vítat s otevřenou náručí jako výprodej něčeho, co nedávno bylo mnohem dražší.

Obecně lze říci, že koupíte-li si akcie prvotřídních společností (blue chips – jejich název je právě odvozen od modrých žetonů, které mívají v kasinech největší hodnotu), které stabilně vyplácejí dividendu, za rozumnou cenu a budete-li dodržovat uvedená pravidla, měli byste být v pohodě.

Kdy je nákup akcií hazardem či velmi riskantní – rekapitulace

Kritérií, kdy je nákup akcií „OK“, by se asi našlo více. Rovněž na otázku, kdy je nákup akcií srovnatelný s návštěvou kasina, jsme již částečně odpověděli v předchozích kapitolách. Zrekapitulujme pouze ve stručnosti, že nákup akcií je hazardní či velmi riskantní, když:

  • nemáte ani základní ponětí o tom, co jsou akcie a jak fungují finanční trhy,
  • slepě se spoléháte (zejména na neznámé nebo neprověřené) finanční poradce,
  • investujete víc, než si můžete dovolit ztratit, nedržíte si dostatečnou finanční rezervu,
  • spoléháte se na štěstí (spekulujete), přičemž můžete ohrozit svou existenci,
  • investujete, nebo spíše spekulujete s penězi, které budete brzy potřebovat (koupě bytu, zaplacení nájmu, školného apod.),
  • špatně rozložíte své prostředky do jednotlivých investičních tříd (akcie, dluhopisy…),
  • hlavně z neznalosti nebo z nedostatku pevné vůle či disciplíny často nakupujete a prodáváte (roste význam poplatků, které platíte brokerovi), v panice uzavíráte se ztrátou obchody, které by se v delším období ukázaly jako ziskové, jinými slovy nedodržujete svou původní investiční strategii,
  • nedostatečně diverzifikujete podle regionu, odvětví a času,
  • sázíte vše na jednu kartu (firmu),
  • podléháte euforii (nakupujete předražené akcie na vrcholu) a propadáte panice (prodávate akcie na dně a už s nimi nechcete mít nic společného).

Mohlo by vás také zajímat:

Akcie – co jsou a jak na ně lze nahlížet;
Dividenda – co je, jak se rozdělují dividendy;
Jak spočítat očekávaný výnos a riziko při investování;
Psychologické účetnictví – co je a jak na nás působí;
Zdanění dividendy společnosti Telefonica za rok 2013 (17. 1. 2014);
Sázka na zlato – o penězích, zlatu a jeho perspektivě (16. 7. 2013).

 
Copyright © 2007–2017 Jindřich Pavelka, Hazardní-Hry.eu – O webu | Reklama | Přístupnost | Podmínky používání | Mapa stránek | EN | FB |