Hazardní hryNovinky2013 › Sázka na zlato

Sázka na zlato

16. 7. 2013. Pojednání o žlutavém kovu i o penězích. Možná trochu atypický článek na našem webu. Nicméně cena zlata v posledních deseti letech značně rostla. To upoutalo pozornost médií a tím i obyčejných lidí, kteří by se dříve o zlato vůbec nezajímali. Často se nechali zlákat senzačními předpověďmi, kam až cena zlata může vystoupat, a sami se účastnili sázek na zlato. Avšak zlato prodělalo v poslední době poměrně razantní pád. Je nákup zlata v dnešní době gambling?

Zlato je drahý kov, který si po staletí udržuje výjimečné postavení. Ještě donedávna bylo zlato považováno za bezpečný přístav, kam investoři, firmy, obchodníci, banky, vlády, ale i jednotliví občané ukládali své finanční prostředky. Není divu, v prostředí uvolněné měnové politiky, kterou praktikují všechny velké centrální banky světa – americký Federální rezervní systém (Fed), Evropská centrální banka (ECB) či japonská Bank of Japan (BoJ) – jsou obavy o klesající hodnotu ničím nekrytých papírových měn na místě.

Peníze kryté a nekryté, tvorba peněz

Co jsou vůbec peníze, kryté peníze, nekryté peníze, měny. Ve stručnosti řečeno, peníze jsou prostředkem směny. Peníze jsou nejsměnitelnější formou majetku. (Téměř) každý je chce či je ochoten je přijmout. Prostřednictvím peněz dochází ke směně jakéhokoliv zboží nebo služby za jiné.

Peníze velmi usnadňují život a ekonomické transakce. V ekonomii se hovoří o tzv. nepřímé směně: prodám mouku, dostanu peníze, koupím si boty. Nebýt peněz, musel bych najít ševce, který chce (a požaduje) určité množství mouky za boty. Jednou z vlastností dobrých peněz, je také jejich dělitelnost.

Penězi může být cokoliv, co jsou lidé ochotni přijímat za své výrobky a služby. V ekonomii se hovoří o tom, že peníze jsou všeobecně přijímaný ekvivalent. Peníze nemusí mít nutně formu bankovek a mincí, jak je známe dnes. Dříve se dalo platit například drahými kovy, jako jsou právě zlato či stříbro, v některých kulturách třeba mušlemi, u nás suknem. Prostě penězi je cokoliv, co jsou lidé ochotni akceptovat, protože věří, že i ostatní budou ochotni je přijmout, a to rychle a bez výhrad. Tato důvěra je velmi důležitá, především dnes v době tzv. nekrytých peněz.

Co jsou kryté a nekryté peníze? Nejlépe vysvětlíme na příkladech. Pokud dříve někdo například získal/uspořil kus zlata, mohl jej přinést do banky a banka mu vystavila potvrzení – bankovku, jejíž hodnota odpovídala ceně zlata. Nemohla-li banka se zlatem nakládat a musela jej držet jako rezervu, pak tato bankovka představuje 100procentně kryté peníze. Nemusí jít ale jen o krytí zlatem či jinými drahými kovy, zbožím, nemovitostmi apod. Podobná situace by nastala i dnes, pokud byste přinesli do banky své úspory a banka s nimi nemohla disponovat. Banka by mohla půjčovat pouze své vlastní peníze (které předtím musela také nějak uspořit). Množství peněz v oběhu by se nezměnilo.

Situace v současnosti je ale jiná. Bance ze zákona postačí držet jako rezervu pouze určité procento vkladů, nazývané jako povinné minimální rezervy. Ty jsou dnes pouhé 2 %. Že banky neudržují větší rezervy, než je nezbytně nutné, je nasnadě, mohou-li peníze dále půjčovat a inkasovat úroky. Kromě legislativy to bance umožňuje předpoklad, že je málo pravděpodobné, aby si všichni střadatelé vyzvedli všechny úspory ve stejnou dobu. To je noční můra všech bankéřů, odborně označovaná jako tzv. run (úprk pro vklady). Náhlý požadavek na výplatu všech vkladů všemi vkladateli by položil jakoukoliv banku. Důvěryhodné bance bez zjevných potíží by se to ale nemělo stát.

Podívejme se také, co se stane, pokud do banky přineseme například 100 Kč. Banka 2 Kč (2 %) uloží jako povinnou rezervu a 98 Kč dále půjčí. Klient, který si peníze půjčí, nebo ten, kterému s nimi zaplatí, je odnese do své banky, která opět uloží 2 %, nyní z 98 Kč = 1,96 Kč, a 96,04 Kč dále půjčí. Tak to pokračuje dále. Tento proces se odborně nazývá multiplikace bankovních depozit. Multiplikátor je převrácená hodnota povinných minimálních rezerv. Pokud je označíme jako r, pak vzorec multiplikátoru je 1 ÷ r. V našem případě (2 % = 0,02), tedy 1 ÷ 0,02 = 50. Množství peněz v oběhu se zvýší (multiplikuje) 50krát na 5 000 Kč z původně uložené jedné stokoruny.

Dalším způsobem zvýšení množství peněz v oběhu je tištění peněz. K tomu mají pravomoc centrální banky. „Tištění peněz“ je dnes spíše přeneseným názvem, neboť vše probíhá digitálně přípisem na účty komerčních bank. Dnes jsme svědky rozsáhlých manipulací s množstvím peněz v oběhu ze strany centrálních bank, které by měly být nezávislé, především na vládách, které mají obecně tendenci „rozhazovat“. Některé kroky, jako třeba v případě americké vlády a Fedu, jsou spíše koordinovány.

Dochází například k tomu, že vláda si vypůjčí peníze od firem nebo od občanů, tj. vydá dluhopisy, ale tyto dluhopisy jsou zaplaceny nově vydanými – ničím nekrytými – penězi (krytím se rozumí například odpovídající množství drahého kovu). Tento způsob „splacení“ dluhu se nazývá monetizace dluhu (zpeněžení dluhu). Vyvolává inflační a depreciační (znehodnocení) tlaky. Asi by se vám taky líbilo takovým způsobem splácet své dluhy (je to jako „nakreslit tisícikorunu“ a dát ji sousedovi). Nekryté peníze se označují také jako fiat peníze (fiat money). Název fiat pochází z latiny a znamená „budiž“. Má souvislost s biblickým fiat lux – budiž světlo. Fiat peníze jsou tudíž nekryté „budiž peníze“ – peníze, které se jen tak „narodí“, ocitnou na světě.

Nástup zlata – obavy z tištění peněz, znehodnocení měn

Ten, kdo přímo neprofituje z vydávání nekrytých peněz, se může právem obávat o znehodnocení svých úspor. A to je okamžik, kdy přichází na scénu zlato. Za prvé, jeho množství není neomezené, za druhé, dolovat zlato není tak jednoduché jako elektronicky tisknout peníze. Dnešní měny jsou nekryté peníze, jejich oběh a přijímání je vynucováno státem. Měny jsou „kryté“ pouze důvěrou občanů, přesvědčením, že ostatní lidé je budou také přijímat.

V posledních 10 až 15 letech a především po krizi v roce 2008 dochází k masivním měnovým manipulacím, které mají „stimulovat“ ekonomiku. Spíš opak bude pravdou, problémy se pouze oddálí, ale s mnohem horšími následky – velmi vtipně a poučně to zachycují dva výborně zpracované videoklipy → zfiktivní rapový (!) souboj dvou velkých ekonomů: Keynes vs. Hayek. V ekonomii platí princip vzácnosti: čeho je nedostatek, to je vzácné, čeho je příliš, to obvykle v očích lidí hodnotu ztrácí. Nejinak je tomu s nekrytými penězi, jejichž množství neustále roste.

Morální hazard – zachraňování bankrotářů.

Vývoj ceny zlata. Je zlato „bublina“?

Vývoj ceny zlata v posledních deseti letech ukazuje na nedůvěru v nekryté peníze. Růst ceny zlata, jenž se obvykle udává v amerických dolarech, může být také interpretován takto: nikoliv, že roste cena zlata, nýbrž že upadá hodnota dolaru. Nákupem zlata si lidé vytváří vlastní měnovou rezervu. Zlato má navíc i jinou užitnou hodnotu než jen jako platidlo (klenotnictví, výpočetní a jiná technika apod.).

Následující graf zachycuje denní vývoj ceny zlata v amerických dolarech od 1. ledna 1979 do 12. července 2013.

Vývoj ceny zlata v letech 1979 až 2013 (USD)
Obrázek 1 – Vývoj denní ceny zlata v USD od 1. 1. 1979 do 12. 7. 2013, zdroj dat: gold.org, zpracování vlastní

Můžeme si všimnout poměrně strmého růstu ceny zlata v posledních deseti letech. Poměrně nedávno ale utrpěla „bezpečnost zlata“ určitou trhlinu v podobě poklesu jeho tržní ceny, způsobené výprodeji zlata, resp. převahou prodejců nad kupujícími. Aby byl jakýkoliv obchod uskutečněn, jsou potřeba vždy dvě strany. Chce-li ale jedna strana prodat větší množství, musí (zpravidla) s cenou dolů.

Koupili jste si zlato?

Koupili jste si zlato na vrcholu nebo jeho v blízkosti, řekněme v pásmu 1700 – 1900 dolarů? Cenu zlata jsme často řešili s kolegy. Po válce je každý generál, nicméně opakovaně jsem tvrdil: (1) nákup zlata v této době (při ceně kolem $1800) se jeví jako krátkodobě rizikový, cena zlata může být pěkně nafouknutá bublina – soudě podle mediálního humbuku a zájmu laiků o zlato, který často indikuje, že cena je již na vrcholu; (2) jedním dechem jsem však dodával, že v delším časovém období, řekněme 10 až 20 let, budou mít ti, co nakoupili za tyto ceny, pravdu. Zlato neprodávat, vydržet. Ztráta se realizuje až uzavřením obchodu. Zatím je pouze virtuální. Není-li člověk nucen prodat, v dlouhém období podle mého názoru neztratí.

Cena zlata dosáhla vrcholu 5. a 6. 9. 2011, kdy uzavřela na $1895 za trojskou unci (v průběhu dne mohla aktuální cena přesáhnout i 1900 dolarů). Trojská unce, s mezinárodní zkratkou oz, odpovídá asi 31 gramům (přesně 31,1034768 g). Cena zlata dnes (v den vydání článku 16. 7. 2013) se pohybovala okolo 1285 dolarů za trojskou unci. Od svého vrcholu v září 2011 tedy poklesla o 32 %. Ještě na počátku letošního roku (2. 1. 2013) byla cena zlata 1694 $/oz. Od začátku roku tedy cena zlata poklesla o 24 %. To může být spíše nákupní příležitost, i když pesimističtí jazykové tvrdí, že cena zlata půjde ještě níže, klidně k 1000 dolarům, nežli se zase vydá nahoru. Je součástí zdravého růstu (trendu), že občas dochází ke korekcím.

Otázka: Kdybyste mohli požádat dědečka, aby vám před lety vložil do schránky třeba 100 korun, nebo za těchto 100 korun vám tehdy nakoupil zlato a opět jej ve schránce zakopal na zahradě. Co byste si vybrali? Spousta měn na světě byla znehodnocena, prošla reformami a přímo zanikla. Pokud byste si vybrali 100korunu, dnes byste vykopali pouze bezcenný kus papíru (možná by měl sběratelskou hodnotu). Za to, pokud byste si zvolili zlato…

Postavení zlata, pro a proti, budoucí vývoj

Jaká je vůbec „férová“ cena zlata? V první řadě je třeba říci, že cenu zlata tvoří nabídka a poptávka. „Hodnotu“ zlatu, tak jako všemu na světě, přisuzují jeho spotřebitelé, z nichž každý vnímá hodnotu subjektivně. Zlato, oproti třeba spořícím produktům či akciím, má nevýhodu v tom, že nenese žádný úrok nebo dividendu. To může být aspoň malá náplast, pokud by vám cena akcií poklesla. Zlato naopak může přinášet i náklady, jednak spojené například s jeho zabezpečením nebo právě náklady obětované příležitosti (za stejné peníze jste mohli nakoupit akcie, které nesou dividendu). Warren Buffett, jeden z nejúspěšnějších a nejbohatších investorů na světě, z těchto důvodů prohlásil, že by zlato nekoupil, i kdyby stálo 800 dolarů/oz.

Zlato je komodita, která je svým způsobem spekulativní, neboť očekáváte, že jej jednou budete moci prodat za vyšší cenu. Na druhou stranu – v prostředí, kdy se tisknou nekryté peníze – je nemožné říci, jaká je „správná“ cena zlata. Nové nekryté peníze se přelévají do reálné ekonomiky a nafukují ceny aktiv (akcií, nemovitostí, drahých kovů, ropy a jiných komodit apod.). Dokud budou centrální banky experimentovat s tištěním peněz, je možné očekávat, že cena zlata poroste s tím na 2000, 5000, ale třeba i 10 000 dolarů za trojskou unci. Proto je dobré trochu zlata vlastnit jako pojistku (doporučuje se tak 10 % majetku), nemusíte být zrovna Goldfinger ze známé bondovky.

Jedinečné hodinky OMEGA vyrobené ze zlata k 50. výročí bondovky Goldfinger (26. 9. 2014).

Pro investici do zlata dnes existuje jeden zcela racionální důvod, a to přesto, že krátkodobě se může cena zlata ještě propadnout. Při dnešní ceně kolem 1280 dolarů za unci se již mnohým důlním společnostem pomalu nevyplatí zlato dolovat – výrobní náklady na jednu unci zlata se pohybují okolo 1200 dolarů, u australských společností nad 1000 dolary za unci (zdroj: CNBC.com). Takto nízká cena je dlouhodobě neudržitelná a může ohrozit existenci některých důlních společností. To by mělo za následek pokles množství zlata, resp. jeho nedostatek a růst ceny.

Podobná situace nastala po krizi v roce 2008 u ropy, kdy její cena spadla až na úroveň kolem 40 dolarů za barel, přičemž výrobní náklady na vytěžení jednoho barelu ropy se odhadovaly na 80 dolarů. To bylo dlouhodobě neudržitelné. Nyní se cena ropy pohybuje kolem 105 dolarů za barel.

Opět pamatujte, že zlato nelze „tisknout“ tak snadno jako papírové (elektronické) peníze. A to, že by centrální banky jen tak přestaly tisknout peníze, nevidím příliš reálně. Nedávno se nejvyšší představitel americké centrální banky (Fed) Ben Bernanke pouze zmínil, že uvažují o „utáhnutí měnových kohoutů“ (což by byla pro cenu zlata špatná zpráva), následoval však rychlý pokles akciových trhů, který dal pouze ochutnat, co by se stalo, kdyby bylo tištění peněz zastaveno.

Domnívám se, že k zastavení uvolněné měnové politiky v dohledné době není na pořadu dne, neboť by došlo k implozi amerického hospodářství, které je postaveno na dluhu, a jak známo, inflace zvýhodňuje dlužníky na úkor věřitelů. A tak se budou peníze tisknout dál v očekávání zázraku, že se jednou v budoucnosti problémy nějak vyřeší nebo se alespoň oddálí (politici potřebují být zvoleni či znovuzvoleni dnes).

Problémy se však nevyřeší, pouze zvětší. Celý experiment s masivním tištěním peněz s velkou pravděpodobností skončí velkým znehodnocením, neřkuli zánikem, dolaru tak, jak jej známe dnes. V současnosti nikdo, včetně Číny, která je největším věřitelem USA, nemá zájem na znehodnocení dolaru a tím i vlastního majetku. Ale jednou možná přijde chvíle, kdy si věřitelé, investoři a obchodníci řeknou dost. Uvidíme, jestli čas dá za pravdu těmto domněnkám.

Mohlo by vás také zajímat:

Zachraňte švýcarské zlato – referendum (30. 11. 2014);
Unikátní zlaté hodinky k 50. výročí slavné bondovky Goldfinger (26. 9. 2014);
Zlato ve filmu: bondovky Goldfinger a Muž se zlatou zbraní;
Akcie a dividendy;
Je nákup akcií gambling, a kdy?
Zdanění dividendy (emisního ážia) společnosti Telefónica za rok 2013 (17. 1. 2014);
Výpočet očekávaného výnosu a rizika při investování;
Očekávaný výnos a riziko při podnikání.

EN Bet on Gold (článek Sázka na zlato v angličtině).

 
Copyright © 2007–2017 Jindřich Pavelka, Hazardní-Hry.eu – O webu | Reklama | Přístupnost | Podmínky používání | Mapa stránek | EN | FB |