Druhý test systému Anti-martingale vs. rovné sázky

Rozhodli jsme se znovu podrobit testu ruletní systém Anti-martingale. Opět k tomu využijeme simulaci v programu MS Excel, která náhodně vybere (simuluje) 100 000 roztočení rulety. V tomto článku již však nelze hovořit o náhodě v pravém slova smyslu, neboť tentokrát použijeme stejnou řadu čísel, jakou jsme použili u testu rovných sázek, z nichž mezi nejoblíbenější patří sázky na červenou a černou barvu. Budeme tak schopni porovnat výsledky testů na stejném vzorku čísel.

Než se pustíme do testu, zhodnocení jeho průběhu a učinění závěru, mohly by pro vás být užitečné následující, již publikované, informace: co je ruletní systém Anti-martingale a v čem se liší od systému Martingale, výsledky prvního testu systému Anti-martingale, který byl testován na stejné řadě čísel jako Martingale, výsledky testu sázení na červená a černá čísla (rovné sázky), odkud jsme převzali 100 000 náhodně vybraných barev a vylosovaných čísel pro účely tohoto testu. A konečně všechny testy naleznete na stránce Testování a simulace ruletových systémů a sázek.

Jak testujeme

Stejně jako v prvním testu si zvolíme Anti-martingale s délkou série tři a budeme vždy sázet 100 Kč, které se pokusíme „vyšroubovat“ tak, že v případě výhry původní sázku včetně výhry ponecháme na stole třikrát po sobě (odtud délka série 3). To nám v případě úspěšného dokončení série přinese čistý zisk 700 Kč, neboť výše sázky v třetím kole činí 400 Kč (předtím 100 a 200 Kč), a tedy 2 × 400 = 800 – vklad do hry 100 = 700 Kč. Prohrajeme-li v kterýkoliv okamžik, ztratíme pouze původních 100 Kč (to je podstata systému Anti-martingale).

Na rozdíl od prvního testu však nebudeme stále dokola sázet jen a jen na červenou barvu, ale barvy budeme náhodně střídat – úplně totožně jako v testu sázení na červenou a černou barvu, odkud náhodně tipovanou barvu a náhodně vytočené číslo přebíráme.

Průběh prvních dvaceti roztočení rulety druhého testu ruletního systému Anti-martingale uvádí Tabulka 1. Název Spin pochází z angličtiny a označuje pořadové číslo roztočení rulety 1 až 100 000. Po výhře se Sázka zdvojnásobuje (třikrát po sobě); v případě dokončení série či prohry v kterémkoliv okamžiku se vracíme k původní sázce 100 Kč a zahajujeme novou sérii. Sloupec Tipováno označuje náhodně vybranou barvu, na kterou sázíme. Vytočeno značí náhodně vybrané výherní číslo (každé číslo má svou barvu, která se nemění). Délka série načítá úspěšné vynásobení předchozí sázky, při prohře se vynuluje. Ve sloupci Zisk/ztráta se objevuje čistý výsledek daného spinu: 700 Kč znamená úspěšné dokončení série (v délce tři), -100 Kč nedokončení série a ztrátu původního vkladu, 0 Kč, jestliže série ještě není rozhodnuta. Bilance kumuluje jednotlivé zisky a ztráty a je tak nejdůležitějším ukazatelem testu, ať už jde o jeho průběh, nebo konečný stav po sto tisíci zatočení rulety.

Tabulka 1: Prvních 20 roztočení rulety (z celkových 100 000) simulace systému Anti-martingale

Můžeme si všimnout, že z prvních sedmi spinů Excel náhodně vybral černou barvu (to znamená, že jsme sedmkrát po sobě vsadili na černou barvu) a poté pětkrát červenou barvu. Pokud jste čekali častější střídání barev, tak vězte, že šlo o pouhou náhodu. Navíc, výběr barvy nemá na výsledek tohoto testu, ale ani obecně na úspěšnost hráče při hraní rulety, žádný vliv. Na úvod je to však zajímavý pohled.

Dále můžeme vidět, že dokončit sérii tří výher po sobě se nám z prvních 20 spinů podařilo pouze jednou. To však není dostatečně reprezentativní, důležité je, kolikrát se nám to podařilo v celém testu. Velmi zajímavé bude také sledovat, co se stane, když délku série prodloužíme při naprosto stejných číslech, ale o tom až níže v dalších kapitolách.

Vývoj bilance hráče při délce série tři

Vývoj bilance hráče, který sází systémem Anti-martingale s délkou série 3, nejlépe zachycuje níže uvedený graf (Obrázek 1). Klasicky osa x představuje roztočení rulety číslo 1 až 100 000 a osa y bilanci hráče v korunách. Vidíme, že systém Anti-martingale byl v tomto testu úspěšný pouze na počátku, poté se již čím dále více začala projevovat výhoda kasina a celková bilance skončila ve výrazném záporu (přesto lépe než v prvním testu systému Anti-martingale).

Obrázek 1: Grafický vývoj bilance při testu systému Anti-martingale s délkou série 3

Přesná čísla jsou uvedena v Tabulce 2. Maximální jednotlivou výhru a prohru můžeme pominout, protože jiné ani být nemohou (při délce série 3). Nejlepší kladná bilance dosáhla 11 000 Kč. Nejhorší bilance byla -329 700 Kč a závěrečná bilance pouze mírně zkorigovala na -324 200 Kč. Vyhrát třikrát po sobě, tj. úspěšně dokončit sérii, se nám podařilo 6 827krát (v prvním testu pouze 6 692krát). Série nebyla dokončena přesně 51 031krát (51 387krát v prvním testu). Pozornému čtenáři neujde, že součet dokončených a nedokončených sérií nedává celkových 100 000 zatočení rulety. Zbytek však tvoří „našlápnuté“ série, které se nepodařilo úspěšně dokončit. Ze znalosti vyhraných a prohraných sérií bychom mohli vypočítat konečnou bilanci: 6 827 × 700 Kč + 51 031 × (-100 Kč) = -324 200 Kč.

Tabulka 2: Rekordy a statistika z testu systému Anti-martingale (2)

Jak by dopadly jiné série

Stejně jako v prvním testu se pro zajímavost podíváme, jak by tento test dopadl, pokud bychom použili naprosto stejnou řadu 100 000 náhodně vybraných barev (na které sázíme) a výherních čísel, ale zvolili jinou délku série, například 4, 5, 6, ale i větší. Připomínáme, že délka série znamená, jak dlouho necháme původní sázku, včetně výher z ní plynoucí, ležet na stole. Čím delší série, tím vyšší je případná výhra, pokud se nám podaří sérii dokončit, ale samozřejmě klesá pravděpodobnost, že se nám to povede. Navíc také platí, že čím delší je série, tím roste výhoda kasina, což znamená teoretickou vyšší ztrátovost hráče v dlouhém období (resp. při velkém počtu odehraných spinů).

Obrázek 2: Graf vývoje bilance 2. testu Anti-martingale s délkou série 3 až 6

Obrázek 2 ukazuje vývoj bilance při délkách série tři až šest (poznámka: Vývoj bilance s délkou série 3 na Obrázku 2 je zcela totožný s vývojem na Obrázku 1, kde se propad jeví jako strmější – je to však způsobeno různě velkým intervalem hodnot na ose y).

Na dalším obrázku (3) jsou zachyceny konečné stavy sérií 1 až 15. Na Obrázku 2 jsme zvolili série 3 až 6 pouze z důvodu zachování přehlednosti. Zajímavé je, že série 6 dopadla lépe než série 5 (teoreticky by to mělo být obráceně). Netypicky to vychází i u ještě delších sérií, jak je vidět na Obrázku 3. Průběh prvního testu systému Anti-martingale byl z tohoto pohledu daleko více „modelový“. Za pozornost a další prozkoumání rozhodně stojí série 13 a 15.

Obrázek 3: Výsledná bilance testu systému Anti-martingale při délce série 1 až 15

Kladný výsledek testu (série 13 a 15)

Jak ukazuje Obrázek 3, druhý test ruletního systému Anti-martingale mohl dokonce skončit s kladnou bilancí. A to, pokud bychom se rozhodli sázet na sérii 13 nebo 15 výher v řadě (naopak s délkou série 14 bychom neuspěli). V prvním případě bychom vydělali přesně 630 600 Kč čistého, v druhém dokonce 1 450 300 Kč. Zajímavé je, že pověrčivá třináctka byla úspěšná i v prvním testu systému Martingale, dokonce jako jediná ze všech 15 sérií. Opět však musíme zdůraznit, že se jedná pouze o náhodu, nikoliv o způsob, kterým lze „zaručeně“ (jak uvádí některé nesolidní weby) porazit kasino.

Pravděpodobnost dokončení takto dlouhých sérií je poměrně nízká – viz Tabulka 3 (poznámka: sloupec „1 z …“ je pouze jiným vyjádřením pravděpodobnosti, který můžeme interpretovat tak, že existuje pouze jedna možnost z …, že se nám to povede. Číslo uvedené v tomto sloupci současně představuje férový sázkový kurz (tj. bez započtení marže sázkovky), který by na tuto událost měla sázková kancelář vypsat. Například na dosažení patnácti výher po sobě by měl být vypsán férový kurz 49 424 ku jedné, přičemž kurz má stejný význam jako u sportovních sázek, tam se kurzy pohybují většinou v intervalu 1,01 až 10.

Tabulka 3: Čistá výhra při dokončení série a její pravděpodobnost

Další překážkou, která by nám umožnila realizovat takovou „vysokosériovou“ strategii, jsou limity maximální sázky. Mnoho kasin by vám pravděpodobně nedovolilo vsadit 800 tisíc nebo 3 miliony korun. Otázkou také je, zdali byste to vydrželi s nervy. Vývoj bilance s délkou série 13 a 15 je natolik pozoruhodný, že si zasluhuje samostatný graf – viz Obrázek 4.

Obrázek 4: Vývoj bilance hráče při testu systému Anti-martingale s délkou série 13 a 15

Co z grafu můžeme vyčíst. Je jasné, že dokončit sérii s délkou větší než 10, řekněme, je málo pravděpodobné. Vidíme, že bychom museli čekat skoro 40 tisíc spinů, než by se nám podařilo dokončit první sérii s délkou 13 či 15. V té době by však naše kumulovaná ztráta dosahovala hodnoty kolem 2 milionů Kč. Kolmice směrem nahoru značí úspěšně dokončené série. Můžeme spočítat, že sérii 13 výher za sebou jsme dosáhli 7krát a sérii 15 výher pouze dvakrát (stály však za to). Čisté výhry, o které se rozroste naše bilance, ukazuje Tabulka 3 (viz výše).

Závěr

Druhý test systému Anti-martingale, který byl postaven na stejných předpokladech a číslech jako předchozí test rovných sázek (resp. test sázení na červenou a černou barvu), přinesl řadu zajímavých výsledků. Je třeba opět zdůraznit, že v ruletě neexistuje žádný systém, který by zaručeně vedl k výhře. V druhém testu systému Anti-martingale skončila většina sérií, především ty nižší, záporně. Přesto by se snaha vyšroubovat původní sázku do vysoké výhry vyplatila ve dvou extrémních případech: při délce série 13 a 15. Pomineme-li náhodu, v reálu se jedná spíše o teoretickou možnost, protože 1) většina kasin má zavedeny limity maximálních sázek, 2) tento systém sázení vyžaduje velmi velký kapitál, trpělivost a psychickou odolnost.

→ První test systému Anti-martingale vs. Martingale
→ Test systému Martingale s limitem sázek
→ Test sázení na červenou a černou barvu
→ Test rovných sázek se zmrazením při padnutí nuly
→ Testování a simulace ruletových systémů
→ Ruletní systémy