Zlato: Další magická hranice 4000 dolarů za unci pokořena

08.10.2025. Cena zlata v poslední době nezadržitelně roste a dnes pokořila další magickou hranici, a to 4000 dolarů za trojskou unci (oz = 31,1 g). Kromě ceny zlata se již utrhly i akcie těžařů a společností obchodujících se zlatem a vystřelila též cena dlouho opomíjeného stříbra, která překonala 14 let starý rekord. Bude růst cen zlata a stříbra pokračovat?

Rekordní milníky ceny zlata

• $4000 za trojskou unci: 08.10.2025
• $3000 za trojskou unci: 13.03.2025
• $2000 dolarů za trojskou unci: srpen 2020

Proč cena zlata roste

Jako nejčastější obecný důvod pro růst zlata se uvádí, že je to bezpečný přístav v době geopolitických a ekonomických turbulencí. To je pravda, ale existuje spousta aktuálních konkrétních důvodů:

• Nezvladatelné zadlužení: spousta zemí v čele s USA je rekordně zadlužena a dluhy dosahují takových výšin, že jsou běžným způsobem prakticky nesplatitelné. Politici nebudou prodávat státní majetek a ani si nevezmou na triko to, že by vyhlásili státní bankrot. Mnohem pravděpodobnější je, že se budou nejprve snažit problémy oddálit a dluhy splatit nově vytištěnými (i když dnes spíše digitálními) penězi (přesněji řečenou měnou).
• Útok na nezávislost Fedu: guvernér americké centrální banky (Fed) Jerome Powell je pod tlakem prezidenta Trumpa, aby snižoval úrokové sazby. Podle ekonomických teorií vláda provádí hospodářskou (fiskální) politiku a centrální banka měnovou (monetární) politiku. Čistě teoreticky by centrální banky měly být nezávislé na vládě, aby se staraly o cenovou stabilitu a nepodléhaly rozhazovačné vládě. V praxi tomu tak často úplně nebylo či není, neboť i centrální banky vycházely vládám vstříc uvolněnou měnovou politikou. V každém případě není dobrým signálem, když politici útočí na nezávislost centrální banky. Fed nakonec úrokové sazby mírně snížil, přestože ani zdaleka neplní svůj inflační cíl viz následující odrážka.
• Nezkrotná inflace: inflace není ani náhodou pod kontrolou, a i vzhledem k výše uvedenému dále poroste. Centrální banky si stanovují tzv. inflační cíl, který je obvykle 2 %, a říkají tomu cenová stabilita. To mj. znamená, že pokud byste měli úspory na účtu a nikam je neinvestovali, za 10 let byste ztratili 20 % na kupní síle – jinak řečeno, koupili byste si o 20 % méně než před 10 lety. A to ještě skutečná inflace dalece převyšuje oficiální inflaci měřenou indexem spotřebitelských cen, jenž byl upravován tak, aby oficiální inflace nebyla tak špatná. Sami však dobře vidíte, co dělají ceny kolem vás. Například server ShadowStats počítá americkou inflaci stejnou metodikou, která se používala v roce 1980 či 1990 a předtím. Zjednodušeně se dá říci, že skutečná inflace je dvojnásobek oficiálně publikované míry inflace.
• Nákupy zlata centrálními bankami: centrální banky po celém světě (hlavně v Asii a mimo západní vliv) již delší dobu horečně nakupují zlato. Zlato se od 1. července 2025 podle bankovní regulace Basel III opět stalo aktivem první kategorie (tier one asset) jako vysoce kvalitní likvidní aktivum (high-quality liquid asset). Dalším důvodem je, že se banky zbavují závislosti na dolaru.
• Pravidlo 60/20/20: že jste slyšeli jen o pravidlu 60/40? Jde o pravidlo či doporučení držet 60 % investic v akciích a 40 % investic v dluhopisech. Myšlenka je taková, že akcie mají dlouhodobou vyšší výnosnost, ale jejich cena více kolísá, zatímco dluhopisy mají nižší výnosnost, ale stabilní výnos. Pravidlo 60/40 je zde dobrých 60 let. Letos v druhé polovině září 2025 však došlo k významnému posunu v myšlení, kdy investiční banka Morgan Stanley začala klientům doporučovat pravidlo 60/20/20: 60 % alokace do akcií zůstává, 20 % do dluhopisů a 20 % do zlata jako ochrana proti inflaci, která je největším nebezpečím pro dluhopisy. Pokud se přesune 20 % z obrovského trhu dluhopisů do zlata, jeho cena vystřelí do nebes.
• Kdo má zlato, určuje pravidla: to je věta, kterou vypustil na sociální sítě prezident Trump. USA byly léta čistým prodejcem zlata, ale v posledních měsících roku 2024 začaly zlato nakupovat. Také se spekulovalo o tom, zda zásoby zlata v pevnosti Fort Knox opravdu jsou, a někteří vyzývali k provedení auditu.
• Změna měnového řádu: americký ministr financí Scott Bessent v rozhovoru uvedl, že by mělo dojít ke změně světového měnového řádu (monetary re-ordering), a že by byl rád u toho. To znamená, že by k tomu mělo dojít v následujících čtyřech letech.
• Monetární reset: vše výše uvedené – nesplatitelné dluhy, nákupy zlata, změna pravidel, oprávněné obavy z inflace – jako střípky mozaiky zapadá do scénáře, že nás čeká velká monetární změna, jehož významnou součástí bude zlato. K velkým změnách dochází v období 30–50 let. Poslední velká změna byla v roce 1971, kdy americký prezident Richard Nixon odstoupil od směnitelnosti dolaru za zlato. Do té doby (systém Bretton-Woods) bylo možné vyměnit dolary za zlato v ceně 35 dolarů za unci zlata. Relativně krátce po Nixonově šoku, jak je také tato událost nazývána, vzrostla cena zlata zhruba 30násobně.

Obrázek 1: Rostoucí cena zlata (zdroj: Craiyon)

Bude zlato za 10 000 dolarů za unci?

Ano, a spíše dříve než později. Nic není samozřejmě jisté, ale je to pravděpodobné. Stačí se podívat třeba jen na začátek nového milénia. Cena zlata roste nepřetržitě, i když samozřejmě s výkyvy (neroste lineárně), od roku 2000, kdy v průměru dosahovala 279 dolarů za unci – srovnejte s dnešními 4000 dolary.

Nejde tak ani o to, že by rostla cena zlata jako takového (nějak se změnily jeho vlastnosti, využití, byl kritický nedostatek apod.), ale spíše o to, že vlivem neustále slábnoucího dolaru (i ostatních světových měn) cena zlata vyjádřená ve slábnoucí měně roste. Měny mají vrozenou vlastnost, že oslabují – už jen díky inflačnímu cíli 2 % (skutečná inflace je mnohem vyšší) a neustálému zvyšování množství měny, které znehodnocuje měnu, která je již v oběhu.

A co stříbro?

Stříbro, jehož cena léta zaostávala, a ještě nedávno se pohybovala pod 30 dolary za trojskou unci (31,1 g), se nyní pohybuje kolem 48+ dolarů a též se nezadržitelně blíží psychologické hranici 50 dolarů za unci. Historicky, pokud roste cena zlata, tak stříbro nejprve zaostává, ale o to více poté jeho cena vystřelí.

Velmi zajímavý je poměr ceny zlata a stříbra (gold-silver ratio), který se nyní pohybuje v úrovni zhruba 80:1. To znamená, že za 1 unci zlata koupíte přes 80 uncí stříbra. Avšak tento poměr v historii činil mnohem méně. Dříve bylo zlato a stříbro fixováno v poměru 15:1 a v posledním století se odhaduje poměr 40 až 50:1.

To znamená, že cena stříbra je vůči ceně zlata z historického pohledu podhodnocená. Kdyby se cena stříbra měla jenom vrátit k historickému průměru, musí vzrůst 2násobně až 5násobně. Jinou cestou, aby se poměr vrátil do ustálených kolejí, by byl pokles ceny zlata na polovinu současné ceny či méně, což je ovšem vzhledem ke všem okolnostem minimálně pravděpodobné.

Závěr

Zlato a stříbro jednoduše patří do portfolia každého investora či spíše každé domácnosti, i když dosud finanční poradci často doporučovali nesmyslně nízké podíly kolem 2 až 5 %. Vše se však otáčí a velcí hráči jako Morgan Stanley vidí inflační nebezpečí spojené se splácením dluhů novou měnou. Pravidlo 60/20/20 (akcie/dluhopisy/zlato) je toho důkazem a je to neuvěřitelný skok v myšlení. Známý investor, ekonom a podporovatel drahých kovů Peter Schiff prohlásil, že se pohyboval v investičním světě na Wall Street od roku 1987, ale něco takového zažil poprvé.

Mohlo by vás také zajímat

• Cena zlata dosáhla magické hranice 3000 dolarů za unci (13.03.2025);
• Cena zlata pokořila rekord z prosince 2023 (05.03.2024);
• Co si myslí umělá inteligence o budoucí ceně zlata (18.01.2024);
• Cena zlata překonala historický rekord z roku 2020 (04.12.2023);
• Komodity – komplexní průvodce světem komodit;
• Zlato – co je, vlastnosti, jak se těží, příklady využití, investice;
• Stříbro – co je, vlastnosti, jak se těží, příklady využití, investice;
• Sázka na zlato – první zmínka o zlatu na tomto webu (16.07.2013).

🇬🇧 Gold: Another Magical Milestone of $4,000 per Ounce Surpassed.