Inflace

Inflace je důležitým ekonomickým pojmem, který ovlivňuje každodenní život jednotlivců i celé ekonomiky. V tomto článku se podíváme na různé definice a druhy inflace, jak se měří, její dopady a také způsoby, jak se proti ní chránit.

Co je inflace

Inflace je zvýšení cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v průběhu času. Jednoduše řečeno, inflace snižuje kupní sílu peněz, protože za stejnou částku peněz si koupíme méně zboží nebo služeb než například před rokem. Inflace je způsobena primárně růstem nabídky (množství) peněz v oběhu.

Obrázek 1: Inflace spalující hodnotu peněz (zdroj: Craiyon)

Definice inflace

Různé ekonomické školy mají různé definice a vysvětlení inflace. Například klasická ekonomie tvrdí, že inflace je způsobena nadměrným růstem nabídky peněz. Podle klasických ekonomů se inflace objevuje, když centrální banka tiskne více peněz, než je potřeba pro pokrytí ekonomického růstu.

Rakouská ekonomická škola považuje inflaci za důsledek inflace peněz – „nafukováním“ množství peněz v oběhu (angl. inflate = nafouknout). Tvrdí, že inflace je způsobena zvýšením nabídky peněz na trhu, což vede ke snížení hodnoty peněz a zvyšování cen zboží a služeb.

Měření inflace

Inflace se měří pomocí různých ukazatelů, nejběžnějším z nich je index spotřebitelských cen (Consumer Price Index – CPI) a deflátor hrubého domácího produktu (HDP).

Index spotřebitelských cen sleduje změny cen vybraného koše zboží a služeb, které spotřebitelé pravidelně kupují.

Kdežto deflátor HDP měří míru změny cen všech výrobků a služeb v dané ekonomice v průběhu času. Je to poměr mezi nominálním a reálným HDP, který slouží k odstranění vlivu inflace na hospodářský růst. Deflátor HDP je tedy ukazatelem celkové cenové hladiny v ekonomice a pomáhá analyzovat inflační tlaky v ekonomice.

Cílování inflace

Průměrná míra inflace se liší mezi různými ekonomikami a v různých obdobích. Centrální banky se často snaží udržovat či cílovat míru inflace na přijatelné úrovni, obvykle kolem 2 % ročně. Od roku 2022 inflace ve světě výrazně roste na tento cíl, což je zřejmě následkem téměř dvou dekád trvající uvolněné měnové politiky centrálních bank („tištění“ peněz). Příliš vysoká míra inflace může vést k nestabilitě ekonomiky a snižování hodnoty peněz.

Druhy inflace

Existují různé druhy inflace, které se liší svou intenzitou a dopady na ekonomiku a jednotlivce. Níže jsou uvedeny tři hlavní druhy inflace:

1. Mírná inflace

Mírná inflace je mírný růst cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice. Obvykle se pohybuje v jednotkách procent ročně (do 10 %). Mírná inflace je často považována za přijatelnou a dokonce i žádoucí, protože někteří věří, že podporuje ekonomický růst a podnikání.

2. Pádivá inflace

Pádivá inflace je situace, kdy se míra inflace stává vysokou a nepředvídatelnou. Ceny výrazně stoupají a hodnota peněz prudce klesá. Pádivá inflace obvykle dosahuje hodnoty do 100 % ročně. Pádivá inflace je spojována se ztrátou důvěry v měnu a ekonomickou nestabilitou. V extrémních případech může vést až k hyperinflaci.

3. Hyperinflace

Hyperinflace je extrémní forma inflace, kdy dochází k extrémně vysokému a rychlému růstu cen. Míra inflace v hyperinflačním prostředí dosahuje hodnoty nad 100 % ročně, klidně může jít i o tisíce či miliony procent. Neudržitelná inflační spirála vede k rychlému znehodnocování měny a ztrátě důvěry v ní. Hyperinflace má katastrofické dopady na ekonomiku, včetně rozpadu platebního systému, hromadného znehodnocování úspor a sociálního neklidu.

Důsledky hyperinflace jsou devastující a mohou trvat dlouho po skončení inflace. Země, která zažila hyperinflaci, se musí vypořádat s obrovskými ekonomickými a sociálními problémy a obnovovat důvěru ve svou měnu.

Exkurz do historie

Vysoká inflace, včetně hyperinflace, byla jedním z faktorů, které přispěly ke zhoršení politické a ekonomické situace v Německu v meziválečném období a měla vliv na nástup Adolfa Hitlera k moci. Po první světové válce se Německo ocitlo v těžké ekonomické situaci, zejména kvůli válečným reparacím a ekonomickým následkům Versailleské smlouvy.

Jedním z hlavních faktorů vedoucích k hyperinflaci v Německu bylo nadměrné tisknutí peněz, které bylo použito k financování válečných reparací a rozpočtových deficitů. To vedlo k rychlému znehodnocování německé měny, říšské marky, a dramatickému nárůstu cen zboží a služeb.

Hyperinflace měla devastující dopady na německou ekonomiku a společnost. Úspory a peněžní hodnota obyvatel rychle ztrácely svou hodnotu. Lidé přicházeli o své úspory a životní úroveň rapidně klesala. Socioekonomická nestabilita se zvýšila, a to vedlo k neklidu a nespokojenosti vůči existujícímu politickému systému.

V této nestabilní situaci se nacistická strana Adolfa Hitlera stala populární mezi obyvateli, kteří hledali silné vůdčí osobnosti a sliby obnovy a stability. Hitler se stal kanálem pro vyjádření frustrace a nenávisti vůči existujícímu politickému establishmentu, který byl zodpovědný za ekonomickou krizi.

I když nelze hyperinflaci považovat za jediný důvod nástupu Hitlera k moci, přispěla k vytvoření prostředí, ve kterém se extremistické politické síly mohly prosadit. Hitler a nacisté využili neklidu a nespokojenosti obyvatel, které způsobila ekonomická nestabilita, a slibovali obnovu a národní silu. Tím získali podporu a postupně získávali vliv, který jim umožnil dostat se k moci.

Je však důležité zdůraznit, že nástup Hitlera k moci byl důsledkem mnoha komplexních faktorů, včetně politických, sociálních a historických okolností. Inflace, včetně hyperinflace, byla jedním z těchto faktorů, které přispěly ke vzniku nestability a nespokojenosti, které Hitler a nacisté využili ke svému prospěchu.

Dopady inflace

Inflace má dopad mj. na úspory a investice. S rostoucí inflací se hodnota peněz snižuje, což znamená, že úspory ve formě hotovosti postupně ztrácejí kupní sílu. Lidé, kteří drží své úspory v peněžních prostředcích, mohou být nuceni hledat alternativní způsoby, jak uchovat hodnotu svých úspor a chránit je před inflací. To může vést k posílení zájmu o investice do aktiv, která mají potenciál růstu nad míru inflace.

Inflace nepostihuje všechny stejně, citelněji zasahuje lidi s pevným příjmem jako například důchodce. Inflace postihuje střadatele a věřitele, a naopak zvýhodňuje dlužníky.

Dalším důsledkem inflace je nejistota a narušení ekonomické stability. Vysoká míra inflace může vést k nepředvídatelným změnám cen, které komplikují plánování a rozhodování jak pro jednotlivce, tak pro podniky a vlády. Inflace také může vyvolat spekulace na finančních trzích a narušit rovnováhu a důvěru v ekonomiku.

V neposlední řadě inflace může ovlivnit mezinárodní obchod. Pokud inflace v jedné zemi stoupá rychleji než v ostatních, zboží a služby v této zemi se stávají dražšími ve srovnání s jinými zeměmi. To může vést k poklesu konkurenceschopnosti a omezení vývozu. Naopak, pokud je inflace v zemi nižší než v jiných zemích, může to znamenat zvýšenou konkurenceschopnost jejích vývozních produktů.

Jak se chránit proti inflaci

Existuje několik způsobů, jak se chránit proti inflaci. Jedním z možných způsobů je investovat do aktiv, která jsou odolná vůči inflaci, například nemovitosti, komodity, zejména fyzické zlato a stříbro, nebo akcie vč. akcií těžarů zlata a stříbra. Zlato a stříbro mají dlouhodobou pověst uchovatele hodnoty a jsou považovány za přirozené zajištění proti inflaci.

Další možností je udržovat diverzifikované investiční portfolio, které může minimalizovat vliv inflace na celkové úspory. Někteří lidé také volí investice do dluhopisů nebo fondů, které se zaměřují na ochranu proti inflaci.

Mohlo by vás také zajímat

• Co jsou akcie;
• Je nákup akcií hazardem?
• Komplexní průvodce světem komodit;
• Zlato – zajištění proti inflaci;
• Bitcoin – ochrana před inflací, nebo spekulace?
• Stříbro – co je, vlastnosti, jak se těží, příklady využití, investice;
• Měď jako barometr stavu ekonomiky;
• Dividenda – jak můžete získat podíl na zisku;
• Investiční trojúhelník – vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou;
• Sázka na zlato (16.07.2013).

Inflation: What It Is, How It Is Measured and How to Protect Against It.