Hazardní hry › Ostatní hry › Fischerovy šachy

Fischerovy šachy – Chess 960

Fischerovy šachy nebo též Fischer Random Chess či zkráceně Fischerandom (Fischerova náhoda) je varianta šachů, kterou vymyslel a propagoval Robert James Fischer alias Bobby Fischer, bývalý mistr světa v šachu, mnohými považován za nejlepšího šachistu všech dob. Nové šachy veřejně představil 19. června 1996 v Buenos Aires. Fischerovy šachy se dnes často nazývají Chess 960 (Šachy 960). Proč Fischerovy šachy vznikly, jak se hrají a proč 960?

Pravidla

Fischerovy šachy používají stejnou šachovnici a hrací kameny jako klasické šachy, pouze s tím rozdílem, že počáteční či základní pozice figur je náhodná (pěšci zůstávají na svých obvyklých místech). Náhodná počáteční pozice klade mnohem větší nároky na kreativitu a strategii a omezuje výhodu vzniklou memorováním variant zahájení.

Počáteční pozice je náhodně vybrána před zahájením hry (například počítačem) – podléhá pouze určitým specifikům, aby byl zachován dynamický charakter hry. Poté hra probíhá naprosto podle klasických pravidel šachu s jedinou výjimkou, jíž je malá a velká rošáda. Rošáda zůstává, ale díky náhodnému rozmístění figur může být provedena i z jiné než klasické pozice (o rošádě bude řeč níže vč. ukázek).

Co musí splňovat náhodná počáteční pozice

Náhodné je pouze rozmístění figur na první řadě (z pohledu bílého, černé figury jsou postaveny zrcadlově), postavení pěšců zůstává klasické. Pro náhodné rozmístění figur na první řadě platí pouze dvě omezení:

Střelci musejí být umístěny na políčkách opačné barvy, tj. aby jeden střelec byl bělopolný a druhý černopolný.
Král se musí nacházet mezi věžemi (libovolně, aby byla k dispozici rošáda).

Obrázek 1: Fischerovy šachy (Chess 960) – ukázka náhodné počáteční pozice

Chess 960

Proč 960? Možná správně odhadujete, že se jedná o celkový počet počátečních pozic, které lze vytvořit náhodným rozmístěním figur na první řadě s dvěma výše uvedenými omezeními.

K 960 variacím dospějeme takto: každý střelec se může nacházet na jednom ze 4 polí (čtyři černá a čtyři bílá pole). Střelci tedy zaberou 2 z 8 polí. Dámě poté zůstane 6 možných polí, jezdcům zůstanou 5 a 4 pole a zůstávají tři pole pro krále a věže. To dává dohromady: 4 × 4 × 6 × 5 × 4 = 1920 možných počátečních pozicí za předpokladu, že by dva jezdci byli dvě různé figury. Jelikož jde o dvě naprosto stejné figury (kdybychom vzájemně prohodili pozice jezdců, nemělo by to žádný vliv), počet možných unikátních počátečních pozic je 1920 ÷ 2 = 960. Základní pozice z klasického šachu je jednou z nich, a i ona může být náhodně vylosována.

Dnes je teorie zahájení v klasickém šachu široce rozpracována a není výjimkou, že varianty některých zahájení sahají až do 30. tahu i dále. Je téměř jisté, že není v silách žádného člověka se totéž naučit pro dalších 959 startovních pozic, což bylo záměrem Bobbyho Fischera, když se svým nápadem přišel.

Rošáda ve Fischerových šachách / Chess 960

Stejně jako v klasickém šachu platí, že hráč může provést rošádu pouze jedenkrát za hru a jenom tehdy, když nepohnul králem nebo věží, na jejíž stranu chce rošovat. Dále žádné pole, přes které král „prochází“ nebo na jehož pozici skončí, nesmí být ohroženo (tj. král nesmí být po celou dobu „v šachu“) a mezi králem a věží se nesmí nacházet žádná figura, která by bránila provedení rošády.

Ve Fischerových šachách končí král a věž na stejném místě jako v klasickém šachu. Rošáda na královském křídle se běžně označuje jako malá či krátká rošáda, v šachové notaci se značí 0-0. Rošáda na dámském křídle se značí jako velká či dlouhá rošáda s notací 0-0-0.

Obrázek 2: Klasické šachy – ukázka pozice před rošádou

Obrázek 3: Klasické šachy – ukázka malé rošády bílého a velké rošády černého

Ve Fischerových šachách v angličtině se rošáda označuje také jako a-side castling (rošáda na straně a) a h-side castling (rošáda na straně h), a to proto, že i krátká rošáda (rozuměj na královském křídle), může být pěkně „dlouhá“ díky možnému velkému rozestupu mezi králem a věží, jak bude patrno z následujících ukázek.

Při malé rošádě či rošádě na straně h se král přesune na pole g a věž na pole f. Při dlouhé rošádě či rošádě na straně a se král přesune na pole c a věž na pole d. V obou případech tedy na stejná pole jako při klasickém šachu.

Následující pozice je ze zápasu mezi současným mistrem světa v šachu (2018) Magnusem Carlsenem a nekorunovaným mistřem světa v Chess 960 Hikaru Nakamurou. Zdá se, že Carlsen hrající bílými figurami byl pod značným tlakem (útok na krále).

Obrázek 4: Chess 960 – ukázka z partie Carlsen–Nakamura (před rošádou bílého)

Ovšem Carlsen mohl stále provést rošádu na straně h, a to také udělal. Stejně jako v klasickém šachu přesunul krále na pole g, věž se na poli f již nacházela (teoreticky by vše mohla stát na poli h1 a šlo by to nejdelší krátkou rošádu). Tím uklidil krále do bezpečí a partii (stejně jako celý zápas) nakonec vyhrál:

Obrázek 5: Chess 960 – ukázka z partie Carlsen–Nakamura (po rošádě bílého na straně h)

Specifika rošád v Chess 960

Jelikož věže nemusejí být úplně na kraji, jako v klasickém šachu, může se stát, že například při rošádě na straně a (0-0-0), jsou pole a a b obsazena (např. jsou tam dva jezdci), což nebrání tomu, aby se král přesunul na pole c a věž na pole d (musí ale mezi nimi být prázdný prostor). Při rošádě na straně h (0-0) zase může nastat situace, že pole e a h budou obsazena, ale král a věž se mohou přesunout na pole g a h (král např. stojí na poli c a věž na poli d). I s tím je třeba při Fischerových šachách počítat, a i to zvyšuje nároky na postřeh a myšlení hráče.

Ukázka specifické pozice před rošádou, kdy pole a, b a h jsou obsazena, přesto bílý i černý mohou rošovat (pouze pro účely ukázky, pozice černého by pravděpodobně nebyla symetrická, protože se již nejedná o startovní pozici).

Obrázek 6: Chess 960 – ukázka specifické náhodné pozice před rošádou

Nyní bílý provede rošádu na straně a (krále z f1 přesune na c1 a věž z e1 na d1) a černý na straně h (krále z f8 přesune na g8 a věž z g8 na f8)

Chess 960 – ukázka specifické náhodné pozice – bílá rošáda na straně h a černá rošáda na straně a

Obrázek 7: Chess 960 – ukázka specifické náhodné pozice – bílá rošáda na straně a a černá rošáda na straně h

Teorie ve Fischerových šachách

Jak se ukázalo, studovat teorii zahájení ve Fischerových šachách při 960 počátečních pozicích se zřejmě míjí účinkem. Ovšem základní šachové principy stále platí: chránit krále, rychlý a harmonický vývoj figur, přímá či nepřímá kontrola centrálních polí, vyvíjet nejprve lehké figury (jezdce, střelce) před těžkými, které by se snadno mohly stát terčem útoku, neprovádět zbytečné tahy pěšci apod.

Některé z 960 počátečních pozic mají svá specifika, například dva pěšci mohou být nekryti a napadeni hned prvním tahem. V běžném šachu je na to potřeba minimálně dvou tahů. Už prvním tahem lze udělat chybu. Některé pozice mohou bílému přinést větší výhodu než v běžném šachu, proto se v Chess 960 doporučuje, aby hráči odehráli dvě partie s vyměněnými barvami figur.

Ohlas mezi velmistry

Například bývalý mistr světa Garri Kasparov, známý špičkovou teoretickou přípravou (někdy přezdíván jako chodící knihovna zahájení), nepřekvapivě prohlásil, že pro ty, co nechtějí pracovat (rozuměj studovat zahájení), je náhodná výchozí pozice určitě výhodnější. Vasilij Ivančuk označil klasické šachy už za tak dost komplikované. Na druhé straně jiní oceňují Fischerovy šachy jako geniální tah vzhledem k stále silněji rostoucímu vlivu silných šachových motorů (Ljubomir Ljubojević), návrat k nevinnosti a kreativitě (Valerij Salov, Artur Jusupov). Jiní to berou s nadsázkou: Petr Léko prohlásil, že není třeba se stresovat přípravou zahájení na konkrétního soupeře, ale postačí se dobře vyspat. Fischerovy šachy mají určitě něco do sebe!

Mohlo by vás také zajímat

Sdílej tuto stránku na Facebooku