Zemřel Stephen Hawking, geniální fyzik a velvyslanec vědy
14.03.2018. Geniální britský fyzik, popularizátor vědy a vesmíru, ale i obrovský bojovník s osudem Stephen Hawking zemřel ve věku 76 let. Svět přišel o jednu z nejvýraznějších osobností. Ač se celý život zabýval složitými matematickými a fyzikálními problémy, dokázal je přiblížit i laické veřejnosti.
Data čistě náhodná?
Stephen Hawking se narodil 08.01.1942 v Oxfordu a zemřel 14. 3.2018 v Cambridgi. Je to pouze shoda okolností, že se narodil na třísté výročí od úmrtí Galilea Galileie (08.01.1642) a zemřel v den narozenin Alberta Einsteina (14.03.1879)? Datum 14.03. se dá také interpretovat jako Ludolfovo číslo π (pí) 3,14 – 3. měsíc, 14. den – především v USA je zvykem v datu nejprve uvádět měsíc, poté den a rok.
Bojovník s osudem
Navzdory prognózám se Stephen Hawking dožil úctyhodného věku. V jednadvaceti letech mu lékaři diagnostikovali velmi závažnou chorobu – amyotrofickou laterální sklerózu (ALS) a předpovídali pouhé dva až tři roky života. ALS napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla.
Stephen Hawking v Dětském vyúkovém centru NASA, zdroj: NASA (cit. 2018-03-14).
Strávil proto téměř celý život na vozíku a později byl schopen mluvit pouze prostřednictvím speciálního počítače. Tak se objevil i v oblíbených televizních seriálech Simpsonovi a Teorie velkého třesku.
I přes závažnou nemoc měl Stephen Hawking velký smysl pro humor a životní nadhled. Nepoddal se osudu, o to více bojoval a pracoval. Nemoc jednou označil za největší dar, jaký od života dostal, neb díky izolaci od světa prý měl možnost rozvíjet svou představivost k vidění problémů pod jiným úhlem.
Milovník vesmíru a popularizátor vědy
Vydal téměř 200 vědeckých publikací, z nichž mnohé jsou populárně naučné. Dokázal i laikům podat stravitelnou formou teorie o vesmíru, jeho vzniku, černých dírách apod. Mezi nejznámější díla patří například Stručná historie času (A Brief History of Time), Vesmír v kostce (The Universe in a Nutshell) nebo Ilustrovaná teorie všeho (The Illustrated Theory of Everything).
Obohatil fyziku o nové teorie a objevy, například Hawkingovo záření, Hawkingova energie, Hawkingova hmotnost. Celý život se snažil přijít vesmíru na kloub a vyzýval k tomu i ostatní: „Dívejte se vzhůru na hvězdy, a nikoliv dolů na nohy. Pokuste se pochopit, co vidíte a proč existuje vesmír. Buďte zvědaví!“
Zajímavostí je, že lidstvo podle něj bude muset začít kolonizovat vesmír již v následujích sto nebo dvoustech letech, aby přežilo. Za nebezpečí pro lidstvo označil genetické inženýrství a umělou inteligenci → z tohoto pohledu je zajímavý samoučící se algoritmus AlphaZero od Googlu, který se naučil šachy za pouhé 4 hodiny a poté porazil dosud nejlepší šachový motor. Stephen Hawking věří, že ve vesmíru nejsme sami, ale pokusy o kontakt s mimozemskou civilizací označil za velmi riskantní pro lidstvo.
O „stvořiteli“
Stephen Hawking byl ateista. Vesmír je podle něj schopný vzniknout sám od sebe díky fyzikálním zákonům (kterým podléhá), jako je gravitace. Některé jeho výroky proto vyvolávaly v náboženském světe kontroverze.
V roce 2011 na Discovery Channel řekl: „Všichni můžeme svobodně věřit, v co chceme, ale dle mého názoru je nejprostším vysvětlením, že Bůh prostě není. Nikdo nestvořil vesmír a nikdo neřídí naše osudy. To mě vede k hlubokému přesvědčení, že pravděpodobně není žádné nebe ani život po životě. Máme jen jeden život, abychom pochopili velké plány vesmíru, a za to jsem nesmírně vděčný.“
Mohlo by vás také zajímat
- Umělá inteligence – co to je, jak funguje, příklady použití;
- ChatGPT – komunikace s umělou inteligencí;
- Fantastický výlet do mikro- a makrokosmu;
- Pravděpodobnostní hádanky;
- Pravděpodobnost a statistika srozumitelně;
- Magický čtverec Albrechta Dürera;
- Citáty o hazardních hrách (18.10.2017);
- Zajímavosti.